sobota
.....sobotní program pro mě začal už před polednem filmovým představením Bob Dylan Never Ending Tour Diaries: Drummer Winston Watson's Incredible Journey z roku 2009, což jsou filmové i vyprávěné vzpomínky výše zmíněného bubeníka, který pět let seděl při koncertech za Dylanovýni zády, a kterého jsme viděli i při první a druhé Dylanově návštěvě v Praze.... bylo to vůbec poprvé za ty roky co sem jezdím, že jsem šel do kina, protože to obvykle nestíhám, a navíc většinou ty filmy už znám.... Winston Watson je velice sympatickej chlápek a sám přišel film uvést, přestože v té době intenzivně nacvičoval na odpolední vystoupení.... z kina rovnou do kulturáku, kde už začalo právě zmíněné vystoupení..... původně měl Watson hrát dylanovky s Druhou trávou, nicméně tady se projevil další zásah covidu, a kapela musela zůstat v karanténě.... narychlo povolaní Livin' Free narozdíl od nich žádný dylanovky nehrajou, nicméně je to parta skvělejch muzikantů, a všichni mají rádi muziku a okolnosti z nichž Dylanovy songy vychází, takže během opravdu pár hodin dali s Watsonem dohromady repertoár sestávající jak z Dylanovejch tak jejich věcí, ale třeba i Neila Younga takovým způsoběm, že si početné publikum vytleskalo přídavek v podobě Knockin' on Heaven's Door..... potom pozdní oběd a rychle do knihovny, kde měl Elijah Wald audiovizuální přednášku o kořenech blues.... pak jsem ještě konečně stihnul jen velice krátkou návštěvu výstavy k pětadvaceti letům festivalu, a už začínal večerní program.... ve foyer ho začali The Peanuts, další trio mladíků postoupivších už z loňského Aperitivu, a v sále slovenští Beans amd Bullets.... pak se na scéně objevil již zmíněný Elijah Wald, který nám předvedl že kořený blues zná velice dobře nejenom teoreticky, ale dokáže je i výborně interpretovat.... následoval Marcus Bonfanti (kytarista, kterého jsme u nás už viděli s Ten Years After i s vlastní kapelou) Band s hostujícím klávesákem Paddy Milnerem (toho jsme viděli s Jackem Brucem), a po jejich vystoupení došlo na dražbu kytary Fender Squier s podpisy hlavních účastníků festivalu..... vydražila se tuším za 55 000 Kč, kterými festival (a Kytary.cz) přispěl na šumperskou sociální službu Pomněnka z.ú..... kalifornský kytarista Kirk Fletcher sice doprovázel třeba i Erose Ramazzotiho, ale taky Joe Bonamassu, a převážnou část své kariéry má spojenou s blues.... no a na úplný konec držitel letošní Blues Music Award v kategorii tradičního blues, který před smrtí Muddy Waterse několik let vedl jeho kapelu, chicagský kytarista John Primer (ten se u nás mihnul před lety na United Islands jako host tria Michala Prokopa) a jeho Real Deal Blues Band.... a další fotky zase tady......
