more blues.....

.....nevstoupíš dvakrát do stejný řeky..... skoro přesně na den po čtrnácti letech Hazmat Modine v pražským Rock Café, ale o dost jinak..... i když na druhou stranu...... když jsem je viděl poprvé na Folkovkách v roce 2008, tak jsem pak citoval z festivalovýho "plátku" jakousi jejich charakteristiku: "Blues z bordelů New Orleansu, postaveného ovšem na břehu Černého moře, hned vedle čínského Macaa a obývaného Cikány"..... a pod to bych se podepsal i teď..... nicméně před těma čtrnácti rokama to bylo potřetí a naposled, co jsem je viděl ve stejný sestavě, ze který tam zbyl kapelník Wade Schuman, trumpetistka Pam Fleming a saxofonista a flétnista Steve Elson..... o rok později tam místo Billa Barretta s foukací harmonikou byla Rachelle Garniez s akordeonem (a jakýmsi křížencem akordeonu s obří panovou flétnou, výrobkem to firmy Hohner), místo Petea Smithe s kytarou Eric Della Penna (dlouholetý člen kapely Joan Osborne a později Joan Baez), a místo Joe Daleyho se suzafonem jeho kamarád Jon Sass s tubou (ale to byl jenom záskok, protože Joe měl zrovna něco důležitějšího)..... no a tentokrát hrál na suzafon Kenneth Bentley Jr., ale už ne jako záskok, protože Joe loni zemřel..... zmizel druhý kytarista Michael Gomez..... zmizela i Rachelle, a za bicími vystřídal Richarda Huntleyho Varun Das..... a hlavně přibyla krásná a skvělá houslistka a vokalistka Daisy Castro..... Eric Della Penna hraje kromě Telecastera na šestistrunný banjo a taky severoamerickou verzi tiple, což je desestrunnej nástroj o velikosti zhruba tenorovýho ukulele, s velice zajímavým ostruněním..... ladi se jako ukulele, přičemž krajní struny jsou zdvojený, a ty prostřední ztrojený...... a to všechno způsobilo, že se jejich muzika stala ještě divočejší a orientálnější...... za těch třináct let co jsem je neviděl, u nás určitě párkrát hráli, ale nějak jsem se s nima míjel, o to víc jsem se na ně teď těšil, a bylo proč..... víc na  FB.....