sobota večer
....díky příjemně strávenému odpoledni s chlapci ze Zetvéáček a dalšími kamarády (třeba z Uherského Brodu) jsme přišli do kulturáku samozřejmě pozdě, takže jsem stihnul udělat opravdu jen pár fotek polské kapely Silesian Hammond Group, která zahajovala večer ve foyer, a když pak hráli o přestávce znovu, tak už kolem nich bylo pochopitelně narváno, a ze schodů jsem mohl obdivovat v podstatě jenom jejich krásnou zpěvačku Joannu Kaniewskou.... na sále mezitím odehráli slovenští Mississippi Mixtape, kteří pod vedením Jána Liteckého-Švedy juniora míchají bluesové kořeny s funkem, a asi nejenom pro mne docela překvapení - americká kapela Welch Ledbetter Connection, jejíž první album získalo Blues Music Award jako Nejlepší album tradičního blues.... alžírští Tamikrest jsou představiteli tzv. pouštního blues a následovníky slavných Tinariwen, jejichž odkaz dále rozvíjejí směrem k modernějším formám.... předposlední kapelou celého festivalu byl Rick Derringer Band, přičemž onen band představoval pouze bubeník, věčně vychechtanej kolohnát Kenn Mountenot, kterej bušil do bubnů jako ten příslovečnej hluchej do vrat.... Ricka (někdejšího spoluhráče Johnnyho i Edgara Wintera) jsem před lety viděl v doprovodné kapele Ringo Starra, kde toho zase tak moc hrát nemusel (ale svoji nejslavnější písničku tam taky předvedl v plný parádě), ovšem tady to bylo něco úplně jinýho.... a Rock and Roll Hoochie Koo tady samozřejmě chybět nemohla.... no a na úplný závěr opravdová třešnička na dortu.... někdejší feťák a dealer, který po bouračce strávil nějaký čas v kómatu, aby posléze v loňském roce dostal Grammy v kategorii Best contemporary blues album.... Fantastic Negrito.... byl to nářez velikej, nicméně (stejně jako už loni i předloni) ještě za zvuků poslední skladby jsem se po anglicku vytratil, pohrdnuv oběma jamy které následovaly, a první dročkou se nechal odvézt rovnou do postele, neb bylo třeba myslet na pravidlo šťastného návratu..... další fotky opět na fejsbůčku....
