v Akropoli
do Akropole jsem jel tak trošku s nedůvěrou, protože v poslední době sem všelijací promotéři vozí všelijaké muzikanty a zaplňují s nima program převážně venkovských klubů, a člověk pak moc neví, co si o tom vlastně myslet.... ale když tohohle doporučoval Honza Kořínek, který s ním už hrál, a i Sharon Lewis mu k tomu napsala, že je to sice kopie, ale pro ně (černé bluesmany) akceptovatelná, tak mi to nedalo.... a udělal jsem dobře.... jako support zahrálo trio Kořínek-Maršíček-Lipenský, což je partička, která se pod různými názvy a s mírnými personálními obměnami často vyskytuje, a vždycky je to pěkný.... no a potom nastoupil kalifornský kytarista Chris Cain, který si svýho času zahrál i s Albertem Kingem či Albertem Collinsem a jehož debutové album bylo v roce 1987 nominováno na W. C. Handy Blues Award ve čtyřech kategoriích, včetně Guitarist of the Year.... sytým hlasem trošku připomínal B. B. Kinga v jeho nejlepších letech, a chvílema i takovou tou zdánlivě jednoduchou hrou na kytaru, ovšem bez Kingova charakteristického vibrata.... na druhou stranu se v jiných chvílích do té kytary dokázal pěkně opřít, v čemž mu navíc pomáhal šéf doprovodné kapely, v Chicagu žijící kytarista Luca Giordano.... rytmiku tvořili další dva Italové Walter Cerasani na basu a Eric Cisbani na bicí.... ten zřejmě naskočil na poslední chvíli, protože jednak byl původně anoncovaný jiný bubeník, a jednak mu Luca dost často naznačoval co se bude dít.... ale zvládnul to výborně.... no a na Hammondy hrál Honza Kořínek (který pak s nimi pokračoval na šňůru po Evropě), takže to bylo zvukově bohatý a pestrý a moc se mi to líbilo.... a muselo se to líbit i nepříliš početné divácké obci, protože aplaus po každé písničce byl opravdu nadšený a hlasitý.... další fotky jsou na facebooku.....
