opět Na Rampě
....jestli se nepletu, tak počtvrté na Demian Bandu... a jediný, kdo tyhle čtyři koncerty spojuje je sám Demian Dominguez... jinak přijel pokaždé s úplně jinými spoluhráči a jiným způsobem interpretace své muziky... tentokrát s ním tedy přijeli jeho barcelonští kamarádi Edgar Garcia (basa) a Quico Hernandez (bicí)... a všechno bylo úplně jinak... koncert zahájil Edgar Garcia... sám s kytarou a foukačkou zahrál pár písniček, pak si vzal basu a rozjelo to celé trio, ve kterém hrál samozřejmě dominantní roli Demian Dominguez... po přestávce došlo na další překvapení, protože se vrátil jakýsi šraml, ve kterém hrál Demian na rezofonickou kytaru, Quico na valchu a Edgar na foukačku a posléze na basu, až se zase postupně všechno vrátilo k původní sestavě... po bouřlivém aplausu, který se strhnul když dohráli, se vrátil sám Demian, nechal si z hlediště podat prázdnou židli (snad jedinou v sále) a předvedl nám, co všechno na kytaru dovede... pak se k němu ještě na chvíli připojili ostatní dva, a nakonec Demian rozjařený prostředím, ve kterém se mu zřejmě líbilo a dobře hrálo, k velkému překvapení diváků (ale zdálo se, že i spoluhráčů) zahodil kytaru asi dva metry od sebe na podlahu a máchaje rukou odešel do šatny, odkud se za chvíli rozesmátý vrátil podepisovat cédéčka a další upomínky... myslím si, že jsme si všichni přišli na své... podle mne to bylo možná nejlepší Demianovo vystoupení z těch, které jsem viděl... i když těžko je srovnávat... a líbilo se mi to pokaždé....
