a zase ta Archa
....takže John Mayall nejmíň po jedenácté (už se mi to všechno dost těžko vybavuje, ale těch 10 je naprosto jistejch... poprvé jsem ho viděl v Polsku někdy koncem osmdesátejch let minulýho století)... jeden už poslední dobou mívá strach, že to taky klidně může bejt naposledy, ale když uvážíme, že si člověk, který před třemi měsíci oslavil třiaosmdesáté narozeniny, naplánuje na jaro pětapadesátidenní šňůru po celé Evropě, s pouhými osmi dny volna, přičemž poslední tři dny hraje tupláky v londýnském klubu Ronnie Scotta, před i po každým koncertě prodává merch, fotí se s diváky, podepisuje se, balí nástroje.... a kdoví co ještě, tak se zřejmě ještě končit nechystá... 1. září loňského roku navíc vydal prohlášení, ve kterém říká zhruba tohle: "to, že kytarista Rocky Athas z nějakých důvodů nemohl opustit Dallas a odjet na mé festivalové vystoupení vedlo k tomu, že jsme vystoupili jako trio... nikdy nikde jsem předtím nevystupoval bez dalšího kytaristy, a teď jsem zjistil, že jsem schopen prozkoumávat v triu nové obzory hraním na varhany, keyboard, harmoniku a kytaru... netřeba dodávat, jak odlišný a stimulující zážitek to pro mne, jako účinkujícího, byl... pár dní po tomhle vystoupení jsem oznámil Rockymu své rozhodnutí pokračovat dál v triu... přijal to s pochopením a také s tím, že sedmileté působení v mé kapele zvýšilo jeho popularitu pro pokračování v sólové kariéře..."... od té doby skutečně vystupuje v triu, jen s Gregem Rzabem na basu a Jay Davenportem na bicí, a tak přijel i do Archy... sám hrál na Hammond XK-3c, elektrické piano Roland RD 700nx, foukačku, a v poslední době oblíbenou kytaru Gibson 1958 ES-125... dostalo se nám průřezu z celé jeho tvorby - hned mezi prvními třemi písničkami byla třeba Mother in Law Blues z jeho předposledního alba a Looking Back ze šedesátých let... celé to bylo takové komornější, než jsme byli zvyklí z dřívějška, chvílemi se aranžmá zdálo poněkud řidší (obzvlášť když hrál na kytaru), ale na jeho charisma to nic neubralo a oba jeho spoluhráči měli dostatek prostoru k sebeprezentaci... k prasknutí nacpaná Archa to taky náležitě ocenila....
