more blues.....

....něco víc než rok po prvním koncertu v LA nám John Mayall konečně na pár koncertech představil svou novou kapelu (které zřejmě odmítá říkat Bluesbreakers, protože při podepisování se na vstupenky tohle slovo důsledně škrtal...)... a že si nevybral žádná ořezávátka... kytarista Rocky Athas hrával už jako školák se svým kámošem Stevie Ray Vaughanem... ve třiadvaceti byl vyhodnocen jako jeden z deseti nejlepších texaských kytaristů (společnost mu dělali např. Johnny Winter, Jimmy Vaughan, Eric Johnson či Billy Gibbons)... sám S.R.V. se toho dočkal až o dva roky později... ve druhé polovině devadesátých let hrával s legendární jižanskou kapelou Black Oak Arkansas, spolupracoval třeba s Buddy Milesem a později měl vlastní kapelu... basista Greg Rzab spolupracoval s kdekým na bluesové scéně od Otise Rushe, přes Alberta Collinse, John Lee Hookera, Luthera Allisona a mnoho dalších... dvanáct let byl členem kapely Buddy Guye... na samém konci minulého tisíciletí hrál s Mayallovými Bluesbreakers, od kterých odešel k Jimmy Pageovi... hrál s Black Crowes, Gov't Mule... spolupracoval s Claptonem, Santanou, Jeff Beckem a mnoha a mnoha dalšími... také bubeník Jay Davenport je velmi žádaný mezi chicagskými bluesmany a výčet těch, se kterými hrál by také byl dlouhý (jen pro ilustraci třeba Pinetop Perkins či Junior Wells)... původně dost ovlivněn Billy Cobhamem či Steve Gaddem, se po seznámení s harmonikářskou legendou jménem Sugar Blue dal do "učení" u Cliftona Jamese a vydal se na bluesovou dráhu... klávesák Tom Canning se na začátku sedmdesátých let přestěhoval do LA a spolupracoval třeba s Freddie Kingem nebo T-Bone Burnettem... potom se spřátelil s Al Jarreauem a stal se spoluautorem a spoluproducentem několika jeho alb... později hrál a nahrával s takovými lidmi jako Elvis Costello, Robbie Robertson, Bonnie Raitt, Albert Lee, Joe Walsh a mnoha a mnoha dalšími... v letech 2001 - 2003 také už byl členem Mayallových Bluesbreakers... a dohromady to je výborná kapela, ve které se John Mayall i ve svých téměř sedmasedmdesáti cítí jako ryba ve vodě, takže koncert se určitě líbil každému, a John prokázal nekonečnou trpělivost při podepisování se (koneckonců byl tam i návštěvník, který si nechal podepsat 30 obalů CD a s další podobnou várkou se chystá do Lucerny... takže kvízová otázka je nasnadě... kdo to asi tak mohl být, že???) a fotografování s nadšenými a ne vždy již zcela střízlivými fanoušky (jak už to tak bývá)....