2016
...Roots & Blues festival byl letos v pořadí dvanáctý (pokud počítáme i první ročníky, které se jmenovaly Blues na Kyselce), a jelikož potenciální severočeští sponzoři zřejmě přesouvají své aktivity jiným směrem, nedal se už udržet model posledních let, kdy to Tomáš Bobek Bobrovniczký dělal sám, v příjemném prostředí volně přístupné Lesní kavárny... festival se tak vrátil tam kde začínal, tedy do letního kina, které sice není nepříjemné, ale už tam chybí ten bezprostřední kontakt publika s účinkujícími a navíc těch pár desítek lidí, kteří se sejdou (nemyslím si, že by v pravdě symbolické vstupné někoho od návštěvy odradilo) tam vypadá poněkud osiřele... takže uvidíme jaký (zda vůbec) bude příští ročník... byla by škoda, kdyby festival skončil... je to akce sice malá, ale každý rok velice příjemná... a koho že jsme letos viděli a slyšeli... zahájilo Petra Börnerová trio s již zmiňovaným Bobkem Bobrovniczkým a jejich sedmiletým synkem za bicími, se kterým poslední dobou často vystupuje jejich maďarský kamarád, výborný foukačkář a zpěvák Besenyei Csaba... další číslo bylo poněkud srdeční... Eržika, kterou jsem asi naposledy viděl opravdu vystupovat v roce 2008, když se svými Bluesbirds předskakovala Duke Robillardovi... od té doby se sice ledaskde potkáváme, ale konečně zase zpívá... v poněkud komornějším Lady I Triu, ve kterém na basu hraje její někdejší spoluhráč Míra Vorlíček... prvním zahraničním hostem bylo Michael Fridrik Trio s Rakouska s Timo Brunnbauerem, kterého dobře známe z Roosevelt Houserockers i z hraní s britským harmonikářem Paulem Lambem... další vystupující byl opět zahraniční, i když u nás hraje snad každý rok (a zaslechl jsem cosi o tom, že snad má teď svoji "základnu" v Hranicích na Moravě, čemuž by i nasvědčovala přítomnost pohledné blondýnky, která si s ním v pár písničkách zazpívala... ale co je na tom pravdy nevím... :-) )... světoběžník Gwyn Ashton, kterého jsem poprvé viděl v roce 2000 na legendárním festivalu ve Zlíně, a od té doby už mockrát... a na závěr zase něco z regionu - Martin Ketner, člen někdejších Blues No More, a jeho Trouble Heroes, ve kterých se opět ukázal Míra Vorlíček a za bicí se po deseti letech vrátil Ladislav Svoboda... bylo tam krásně, a jak jsem psal už výše, byla by velká škoda, kdyby festival skončil...