Susheela Raman
....Susheelu Raman a jejího manžela a dlouholetého spoluhráče Sama Millse jsem poprvé viděl před více než šesti lety na Štvanici při festivalu Respect, a už tenkrát se mi jejich hudba moc líbila... od té doby ovšem postoupili mnohem dál ve svém experimentování s indickými tradicemi a moderním přístupem k nim... "Cesta do
srdce tamilské hudby. Post-rockové voodoo: tančí svatí mystici i prostitutky
bohyně Yelamma. Máme se uvolnit, těšit z lásky a nenechat se vyvést z míry,
když na nás bude mířit vel, magický oštěp boha války Muruguna, patrona
Tamilů. Vše bez ohledu na víru, kasty nebo sexuální zaměření. To je tak
v kostce obsah a poselství nové desky v Londýně narozené Tamilky." "Na
albu Vel – nejvíc vzdálena od popového davu – Susheela Raman všechny
zkušenosti a nauky zúročila. Vyzývá k transu a osvobození od mysli rytmicky
pohlcujícími skladbami. Sama přitom přiznává, že Daga Daga nebo Paal by i pro
ni bylo před lety nepředstavitelné uvést na veřejnosti." napsal Jirka Moravčík v magazínu UNI... a nějak tak to vypadalo i v pondělí večer v Akropoli... většinu koncertu strávila před odposlechy na samém kraji pódia, s nohama doširoka rozkročenýma nabízejíc publiku své tělo i obnaženou duši....
